Lidé s generalizovanou úzkostnou poruchou projevují extrémní obavy při každodenních záležitostech. Obavy se týkají zodpovědnosti, financí nebo zdraví dotyčného, případně někoho blízkého.¹ Generalizovaná úzkostná porucha se odlišuje od běžných normálních obav, úzkost je větší, trvá delší dobu, často není způsobena určitou obavou o něco konktrétního.¹

Lidé s generalizovanou úzkostnou poruchou projevují obavy po většinu času.¹ Například se obávají o svou práci, při domácích pracích nebo že přijdou pozdě na schůzku.¹ Obavy jsou závažnější, než by odpovídalo aktuálnímu riziku, že se něco špatného přihodí. Přesto se nedokáží od té myšlenky oprostit.¹ Po vyřešení nebo pominutí jedné záležitosti se obvykle obavy soustředí na něco dalšího.¹

K nadměrným obavám se mohou u osob s generalizovanou úzkostnou poruchou přidružit další příznaky, problémy se soustředěním, pocit napětí, snadná unavitelnost, předrážděnost.¹ Mohou se projevit i tělesné příznaky – pocení, nevolnost a průjem.¹

Příznaky generalizované úzkostné poruchy mohou přicházet a mizet v průběhu života. Avšak nemoc je dlouhodobá (chronická) a jen velmi málo lidí se zcela zbaví všech příznaků.¹

Celosvětově trpí generalizovanou úzkostnou poruchou 3,7 % populace.² Porucha je častější v zemích s vyšším příjmem (5,0 %) v porovnání se zeměmi s nízkým příjmem (1,6 %).² Většina osob s diagnózou generalizované úzkostné poruchy je ve středním věku, avšak příznaky se vyskytují ve všech věkových kategoriích.^1,2 Generalizovaná úzkostná porucha je dvakrát častější u žen než u mužů.¹

Globální průzkum provedený organizací WHO zjistil, že 51 % lidí s generalizovanou úzkostnou poruchou je těžce zneschopněno v některých ohledech při domácích pracích, v zaměstnání i ve vztahové rovině a sociálním životě.² Lidé s touto poruchou ztratí průměrně 8 dní ročně následkem této nemoci, kdy chybí v práci nebo se nemohou věnovat jiné činnosti.³ Častěji zažívají nepohodu a sníženou kvalitu života ve srovnání s ostatní populací.⁴

Člověk, který má sám nebo jeho nejbližší podezření, že jeho příznaky by mohly znamenat generalizovanou úzkostnou poruchu, by měl vyhledat pomoc a radu lékaře. Generalizovaná úzkostná porucha se diagnostikuje na základě rozhovoru s lékařem, který se bude ptát na příznaky a prožitky. Ačkoli jde o relativně časté onemocnění, přesto podle citované studie zůstalo 71 % případů nerozpoznáno lékaři prvního kontaktu.⁵ Většina nesprávných diagnóz byla vyřčena v důsledku prolínání příznaků s jinými úzkostnými nebo afektivními poruchami a skutečností, že mnoho lidí s generalizovanou úzkostnou poruchou trpí ještě dalšími nemocemi, nejčastěji sociální fobií.⁶

V současné době je možné léčit pouze příznaky generalizované úzkostné poruchy. Kvalitu života lze zlepšit kombinací farmakoterapie za podpory profesionálů a nejbližších osob.⁷