Deprese

Porozumění depresi

Deprese je vážný zdravotní stav, spojený s příznaky melancholie, ztráty radosti, energie, s potížemi při soustředění se a s myšlenkami na sebevraždu.1

Deprese - Přehled

Deprese je častý zdravotní stav spojený se širokým spektrem emočních, kognitivních a tělesných příznaků.1 Všechny tyto příznaky ovlivňují každodenní život. Lidé trpící depresí nemají kontrolu nad svou náladou a pocity, nálada je pokleslá po většinu času. Následně se mohou přidružit problémy s výkonem v práci nebo při studiu, s udržováním rodinného života a sociálních kontaktů.1-3

Deprese může postihnout kohokoli, avšak určité sociální a biologické faktory zvyšují riziko vzniku tohoto onemocnění.1,3 K tomu mohou přistoupit stresující okolnosti, nemoc, nezaměstnanost a ztráta životního partnera, které mohou být spouštěcím faktorem u některých lidí.1,3

Fakta o depresi

Deprese je jednou z oblastí zájmu společnosti Lundbeck. Je to vážný zdravotní stav, spojený s příznaky melancholie, ztráty radosti, energie a myšlenkami na sebevraždu.1

Deprese může zahrnovat další příznaky, kognitivní problémy, potíže se soustředěním a s pamětí.1 Kognitivní příznaky deprese bývají skryté, nerozpoznané zdravotníky a pacienty.2

příznaky deprese

Deprese ovlivňuje lidi různými způsoby, není to jen skleslá nálada po krátkou dobu.Vlivem chemických změn v mozku přetrvávají příznaky po týdny, měsíce i roky. Deprese se projevuje kombinací tří okruhů příznaků – emočního, kognitivního a tělesného.

 

  • Emoční příznaky – smutek, pocit beznaděje a úzkost jsou obvykle spojovány s depresí nejčastěji.1

 

  • Tělesné příznaky - jsou velmi rozličné, mohou zahrnovat poruchy spánku, změněnou chuť k jídlu a s tím spojené problémy s tělesnou hmotností, sexuální dysfunkce a bolesti hlavy. Jmenované příznaky patří k těm nejvíc obtěžujícím.1

 

  • Kognitivní příznaky – narušená pozornost, zhoršení paměti, snížená schopnost konat rozhodnutí a přemýšlet, mají obzvlášť negativní vliv na každodenní život, výkon v práci a při studiu.2 Výzkumy ukázaly, že potíže se soustředěním a nerozhodnost se objevují v 94 % času během depresivní epizody.4  I v remisi se však vyskytují kognitivní příznaky, v průměru zabírají 39-44 % času v tomto období.4

Ve své nejzávažnější podobě může deprese vést k sebevražedným myšlenkám a k sebepoškozování.

300 mil

·        
Odhaduje se, že s depresí žije na celém světě 300 milionů lidí.3

1 z 10

Každý desátý člověk si někdy kvůli depresi vzal volno.4

Příznaky, které je potřeba sledovat:

 
  • Pocit bezradnosti a beznaděje
  • Pocit nenávisti k sobě samému
  • Ztráta energie
  • Ztráta zájmu o každodenní činnosti
  • Změněná chuť k jídlu a změny tělesné hmotnosti
  • Změna spánkových návyků (příliš hodně nebo málo spánku)
  • Potíže soustředit se
  • Opakované přemítání o smrti

Epidemiologie a zátěž

Deprese se vyskytuje na celém světě u lidí všech věkových kategorií a sociálních skupin, u mužů i žen.3-5 Deprese se typicky objeví poprvé kolem 20-25. roku života.5 Odhad prevalence se liší, avšak ve většině zemí se pohybuje mezi 8-12 % populace. Tolik lidí zažije depresi někdy v průběhu svého života.5

 

Organizace WHO v současné době označuje celosvětově depresi za první na seznamu příčin postižení.3 Jedna studie zjistila, že 65 % jedinců s depresí označuje tento stav za těžce zneschopňující a ovlivňující kvalitu jejich životů.6 Navzdory velké zátěži, kterou deprese klade na postiženého i celou společnost, zůstává bohužel skutečností, že mnoho lidí se s depresí neléčí.6-7

 

Člověk, který má sám nebo jeho nejbližší podezření, že jeho příznaky by mohly znamenat depresi, by měl vyhledat pomoc a radu lékaře.

Diagnóza a péče

Depresi diagnostikuje lékař, který se bude ptát na příznaky, každodenní život a rodinné zázemí. Existuje množství posuzovacích stupnic, které odhalí příznaky deprese a jejich závažnost. Po stanovení diagnózy je navržena léčba, která spočívá v kombinaci farmakoterapie, poradenství, sociální podpory, nácviku řešení problémů apod.

V současné době je možné léčit pouze příznaky deprese a výzkum léčby deprese jako takové pokračuje dále.

Podpora přátel a členů rodiny je velmi důležitou součástí terapie. Osobám z blízkého okolí postižených se doporučuje, aby pomohli při hledání odborné pomoci a poté sami nabízeli pozitivní posilu.

  1. American Psychiatric Association. Diagnostic and statistical manual of mental disorders, 5th edition (DSM-5). Washington, D.C.: American Psychiatric Association; 2013.
  2. Hammar Å, Årdal G. Cognitive functioning in major depression – a summary. Front Hum Neurosci 2009; 3: 26.
  3. World Health Organization. Depression fact sheet. 2020. Available at https://www.who.int/en/news-room/fact-sheets/detail/depression. Accessed January 2020.
  4. Conradi HJ, Ormel J, de Jonge P. Presence of individual (residual) symptoms during depressive episodes and periods of remission: a 3-year prospective study. Psychol Med 2011; 41 (6): 1165–1174.
  5. Andrade L, Caraveo-Anduaga JJ, Berglund P, et al. The epidemiology of major depressive episodes: results from the International Consortium of Psychiatric Epidemiology (ICPE) Surveys. Int J Methods Psychiatr Res 2003; 12 (1): 3–21. Erratum in: Int J Methods Psychiatr Res 2003; 12 (3): 165.
  6. Kessler RC, Aguilar-Gaxiola S, Alonso J, et al. The global burden of mental disorders: An update from the WHO World Mental Health (WMH) Surveys. Epidemiol Psichiatr Soc 2009; 18 (1): 23–33.
  7. Wang PS, Aguilar-Gaxiola S, Alonso J, et al. Use of mental health services for anxiety, mood, and substance disorders in 17 countries in the WHO world mental health surveys. Lancet 2007; 370 (9590): 841–850.

  1. American Psychiatric Association. Diagnostic and statistical manual of mental disorders, 5th edition (DSM-5). Washington, D.C.: American Psychiatric Association; 2013.
  2. Conradi H, Ormel J, De Jonge P. Presence of individual (residual) symptoms during depressive episodes and periods of remission: A 3-year prospective study. Psychol Med 2011; 41(6): 1165-1174.
  3. Andrade L, Caraveo-Anduaga JJ, Berglund P, et al. The epidemiology of major depressive episodes: Results from the International Consortium of Psychiatric Epidemiology (ICPE) Surveys. Int J Methods Psychiatr Res 2003; 12(1): 3–21. Erratum in: Int J Methods Psychiatr Res 2003; 12(3): 165.
  4. IDEA: Impact of Depression at Work in Europe Audit Final report. Ipsos Healthcare. October 2012.

více z lundbecku