Alzheimerova choroba je progresivní onemocnění mozku, při kterém mozek postupně degeneruje. Nejčastěji se objevuje u lidí starších 65 let.¹ 

V průběhu nemoci degenerují různé oblasti mozku, dochází k zániku buněk a dysfunkcím, postupné ztrátě paměti, nastávají problémy s úsudkem, přidává se dezorientace, učení je stále těžší, ztrácí se jazykové znalosti, zhoršuje se schopnost vykonávat běžné činnosti.^2,3 Tyto změny ovlivňují čím dál více každodenní život postiženého. Postižení ztrácejí svou nezávislost a samostatnost, stávají se závislými na ostatních.²

Alzheimerova choroba má enormní dopad na pečovatele.⁴ Často jsou to blízcí příbuzní, kteří pečují o nemocného v domácím prostředí. Tato náročná a vyčerpávající role představuje pro ně obrovskou emoční a fyzickou zátěž. ^3,4

Příznaky Alzheimerovy choroby se objevují postupně v průběhu několika let a liší se u jednotlivých osob.³ Mezi prvními je obvykle zapomětlivost a mírná zmatenost.³ Změny lze uspořádat podle oblastí – kognitivní, funkční, změny chování a psychologické změny.

• Kognitivní změny – narušená krátkodobá paměť (vštípení nedávných událostí, opakování se, ztrácení a hledání věcí doma, narušená organizace činností), zhoršení schopnosti činit rozhodnutí, narušená časoprostorová orientace, snížená schopnost učení, problém s poznáváním známých a členů rodiny. ^3,5-6  

• Funkční změny – snížená schopnost provádět každodenní činnosti, zacházet s penězi, cestovat a pečovat o sebe (stravování, oblékání, udržování osobní hygieny), těžkosti s udržením rovnováhy a nejistota v pohybu. ^3,4,7 V konečném stadiu se nemocní s Alzheimerovou chorobou stávají zcela závislými na svých pečovatelích.^3,7

• Změny chování – sociální staženost, psychiatrické příznaky – pokud se vyskytnou, zvýší zátěž pečovatele. Objevuje se apatie a netečnost, depresivní nálada, úzkost, neklid.^3, 4 S těmito změnami se zvlášť těžce potýkají členové rodiny a pečovatelé, často jsou důvodem pro přemístění nemocného do specializovaného zařízení.⁹

1. Poruchy paměti narušující běžný život

2. Zhoršené plánování a řešení problémů

3. Těžkosti při zvládání rolí v rodině a doma, při práci i ve volném čase

4. Dezorientace v prostoru a čase

5. Zhoršená schopnost porozumět zrakovým vjemům a vztahům v prostoru

6. Problémy v mluveném i psaném projevu

7. Ukládání věcí na nepatřičná místa, ztráta schopnosti vrátit se zpět v myšlenkovém pochodu

8. Snížený nebo chabý úsudek

9. Stažení se z práce a sociálních aktivit

10. Změny nálady a osobnosti

Celosvětově trpí demencí asi 50 milionů lidí.² Se stárnutím populace se předpokládá, že se bude objevovat každoročně 10 milionů nových

případů.¹¹ 

Organizace WHO odhaduje, že prevalence demence se téměř zdvojnásobí každých 20 let. V roce 2050 bude už na světě 152 milionů lidí s demencí.¹¹

Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence, představuje 60-80 % všech případů demence. ^3,4

Celkové globální společenské náklady na demenci se odhadují v současné době na 818 miliard amerických dolarů (19 bilionů Kč) a v roce 2030 vzrostou na 2 biliony dolarů (46 bilionů Kč).¹¹

Alzheimerova choroba se diagnostikuje v průběhu rozhovorů s pacientem a pečovateli, někdy se provádějí krevní rozbory a vyšetření mozku pomocí zobrazovacích technik. Jsou k dispozici různé škály, které odhalí příznaky nemoci a posoudí jejich tíži.

V současné době nedokážeme Alzheimerovu chorobu vyléčit, můžeme však zmírnit příznaky a výzkum pokračuje.¹ Současné možnosti léčby nedokáží postup nemoci zastavit, je však možné zpomalit zhoršování příznaků demence, zlepšit kvalitu života nemocných i pečovatelů.¹

Celosvětově se věnuje značné úsilí k nalezení lepších způsobů léčby, zpomalení nástupu a případně i zabránění rozvoje nemoci.¹