Porozumění psychiatrickým nemocem

Poruchy nálady a úzkostné poruchy jsou stavem duševního zdraví, který má výrazný vliv na osobní i rodinný život postižené osoby i na pracovní schopnosti v zaměstnání nebo ve škole.

Poruchy nálady se vyznačují obdobím extrémních výkyvů, útlumem (depresemi) nebo střídáním útlumu s nadnesenou, manickou náladou (bipolární porucha). Lidé v depresi jsou po delší dobu smutní, prázdní, bez naděje, se ztrátou zájmu, radosti a potěšení z různých činností. Mívají též poruchy kognitivních funkcí, obtížně se soustředí a činí rozhodnutí. Lidé s bipolární poruchou mají období, kdy jsou nadměrně veselí, plni energie, což může vést k impulzivnímu a rizikovému chování.

Úzkostné poruchy jsou charakterizovány nepatřičnými a nerealistickými obavami. Lidé s generalizovanou úzkostnou poruchou mají nekontrolovatelné obavy v běžných záležitostech ohledně zodpovědnosti, financí a zdraví. Posttraumatická stresová porucha se může rozvinout po prožití traumatického zážitku, násilného činu, dopravní nehody. Může vyústit ve stále se objevující noční můry a vzpomínky na událost (flashback).

Poruchy nálady a úzkostné stavy jsou relativně časté, není neobvyklé, že jeden člověk trpí i více poruchami zároveň. Příznaky bývají u každého odlišné. Při náležité léčbě se ve většině případů stavy navrací k normálu.

Porucha osobnosti je soubor vzorců myšlení, prožívání a chování, který se zřetelně odlišuje od stavu společensky očekávaného a obvykle se nemění v průběhu času. Každý jednotlivec na světě má vlastní odlišný způsob vidění a vnímání souvislostí. Porucha osobnosti nastane, pokud je tento způsob neadekvátní dané situaci, dotyčnému vznikají potíže, které není schopen řešit.

Existuje mnoho různých typů poruchy osobnosti. V závislosti na typu může člověk být neformální až výstřední, rozrušený a náladový nebo úzkostný a naplněný obavami. Lidé s poruchou osobnosti se mohou obávat toho, že budou opomíjeni, mohou se u nich projevovat závažné poruchy nálady. Impulzivní činy, zneužívání různých látek, pokusy o sebevraždu jsou dosti časté u osob s poruchou osobnosti a je potřeba je řešit.

Porucha osobnosti obvykle začíná v období dospívání a rané dospělosti, může, ale také nemusí, se zlepšit postupem času. Porucha má podstatný vliv na vztahy s přáteli a s rodinou, narušuje běžný život.

Psychotické poruchy a schizofrenie jsou závažné duševní stavy spojené se změněným myšlením a vnímáním. Jsou charakteristické psychózami, při kterých postižený ztrácí kontakt s realitou. Lidé mohou prožívat bludy, silné, avšak klamné přesvědčení, že je například někdo ohrožuje nebo jim podsouvá myšlenky do hlavy. Lidé mohou mít halucinace, zkreslené smyslové vjemy, slyšení hlasů nebo vidění věcí, které ve skutečnosti neexistují. Navíc mohou mít oploštěné emoce, problémy s mluveným projevem, snížené prožívání radosti a ztrátu zájmů.

Psychotické příznaky a poruchy mohou vyprovokovat některé léky a drogy, mohou být následkem určitých jiných stavů a nemocí, mohou vznikat na podkladě chemické nerovnováhy a strukturálních změn v mozku. Tyto poruchy obvykle nejsou pochopeny společností, jsou zdrojem stigmatu a diskriminace.

Psychotické poruchy vyžadují náležitou léčbu a jsou často vysoce zneschopňující s výrazným dopadem na osobní a rodinný život, na schopnost pracovat v zaměstnání nebo chodit do školy.

Návykovými látkami jsou drogy, alkohol, konopí, halucinogeny, inhalační látky, opioidy, sedativa, stimulancia (amfetamin, kokain, aj.) a tabák. Všechny mají společnou vlastnost, že při požití většího množství způsobují změny v oblastech mozku, které řídí motivaci a odměnu. V prvním kroku látka aktivuje systém odměny v mozku a navodí se pocit potěšení. Postupem času se pocit potěšení snižuje, člověk může zažívat bažení po látce a příznaky z vysazení, pokud nepožije další dávku. Více než k navození příjemných pocitů, mohou dotyčné osoby užívat další dávky k potlačení negativních účinků spojených s jejím případným neužitím.

Následkem změn v mozku užívá člověk s návykovou nemocí látku ve větším množství a delší dobu, než původně zamýšlel. Tento stav se označuje jako tolerance. Ačkoli se může člověk pokoušet o snížení dávky, je to obtížně až nemožné. Většinu dne pak tráví rozvažováním, zda užít nebo vynechat další dávku. To s sebou přirozeně nese ovlivnění schopnosti vykonávat obvyklé činnosti v práci, ve škole i doma.

Závislost na alkoholu je běžným typem návykové nemoci. Je spojena s vážnými zdravotními následky, zvyšuje se riziko předčasného úmrtí a pracovní neschopnosti.